úterý 28. února 2017

Tak i já si řeknu svoje... #Oscars2017

Pokud jste se alespoň trochu o poslední Oscary zajímali, asi jste už přečetli tunu názorů, glos a postřehů, proto jistojistě nepotřebujete i ten můj, ale já své názory na Oscary psala poslední dva roky a tak nějak se mi nechce přerušit započatá tradice - navíc je to i vlastní vzpomínka pro mě. Nicméně budu velmi ráda, když vás tento článek bude zajímat, přečtete si ho a pak si se mnou i trochu zadiskutujete...

sobota 4. února 2017

Na co se v únoru třesu

KNIHY
Probuzení Simona Spiera
Becky Albertalli
Yoli, 296 stran

Toto byla jedna z posledních opravdu populární YA knih, kterou jsem na zahraničím booktube sledovala, než jsem zahraniční booktube sledovat přestala - přestala jsem, protože mi jednak už nic neříkaly ty knihy, které prezentovali (především právě YA), ale zároveň jsem už měla tak nějak dost toho neskutečného množství knih, které u sebe hromadí. Asi jsem v tomhle začala být minimalistická, tak jsem to radši přestala sledovat. Nicméně tato kniha mě i přesto zaujala a chtěla bych si ji přečíst. Jen mě děsí ten český název...

Kniha radosti
Jeho Svatost Dalajláma XIV., Desmond Tutu, Douglas Abrams
Jota, 336 stran

Knih o buddhismu asi nebudu mít nikdy dost a tato by mě obzvlášť zajímala, vzhledem k propojení dvou náboženství/myšlenkových směrů. Navíc by to mělo být o radosti, lásce, porozumění a kráse života, takže něco takového si budu chtít přečíst každopádně!


Kouzelníkův únik z reality
Lars Vasa Johansson
Host, 384 stran

Přečtěte si anotaci a neříkejte mi, že vás to minimálně nepřekvapilo, protože mě to jednak překvapilo, zároveň však zaujalo, ale také si to teď hrozně moc chci přečíst, protože to zní bizarně, magicky, neotřele a navíc feel-good román z lesa zní jako něco přesně pro mě.


FILMY
Místo u moře
Kenneth Lonergan
USA, 2016

Žhavý kandidát na Oscara má být prý hodně, hodně smutný snímek. Takový, co vás svou depresivní atmosférou i příběhem tak citově vyždímá, že ho už nechcete vidět znovu. Ne ale proto, že by byl špatný. Místo u moře naopak sbírá jednu nadšenou recenzi za druhou a já se na to také velmi těším.


Já, Daniel Blake
Ken Loach
VB/Francie/Belgie, 2016

Tento film by mě normálně asi moc nezaujal, i když je britský. Jde o to téma - tyto těžká sociálně-politická dramata mě moc nezajímají. Jenomže tento snímek si odnesl Zlatou palmu z Cannes a údajně je dost dobrý, takže si ho tentokrát ujít nenechám.


Jackie
Pablo Larraín
USA/Chile/Francie, 2016

O tomto filmu jsem zase slyšela, že za moc nestojí, ale Natalie Portman je údajně v této roli úchvatná a Oscar by jí slušel. A to je i jediný důvod, proč se já sama o tento film zajímám, jinak musím přiznat, že příběhově mě to ani tolik nezajímá...



LEGO® Batman film
Chris McKay
USA/Dánsko, 2017

Jelikož jsem si filmový Lego® příběh naprosto zamilovala a neskutečně jsem se u toho nasmála, těším se i na svého oblíbeného superhrdinu v šílené podobě a vtipném podání. Jen z traileru jsem z toho měla dobrý pocit, tak uvidíme, co se z toho vyklube.


T2 Trainspotting
Danny Boyle
VB, 2017

Pro mě jednoznačně filmová událost roku - po 21 letech návrat mé oblíbené party v podání stejných herců a stejného režiséra. Nebude to stejné, nebude to stejně dobré, ale mohlo by to být dobré po svém a už jsem na to četla nadšené recenze, které sice hovoří o tom, že k opakování kultu nedošlo, ale že Boyle představuje nový příběh, který sice těží z jedničky, ale nevykrádá ji. Takže se opravdu těším jak na Ježiška!

Mlčení
Martin Scorsese
Mexiko/Tchaj-wan/USA, 2016

Taky jeden z nejočekávanějších filmů, kterému však hrozí, že u nás projde bez většího povšimnutí jako v zahraničí. Přitom to vypadá naprosto epicky, neskutečně poutavě, originálně a mistrně, jak se sluší a patří na Martina Scorseseho, u kterého mě překvapuje a zároveň děsí, že je sice považován za nejlepšího žijícího režiséra, ale většinové publikum ho skoro ignoruje...

Spojené státy lásky
Tomasz Wasilewski
Polsko/Švédsko, 2016

Přiznám se, že ačkoliv o tomto filmu moc nevím, moc ho chci vidět, protože jsem o něm už moc slyšela z různých recenzí na filmové festivaly. Navíc jsem stále neobjevila polskou kinematografii. Ale úplně nejvíce mě stejně zaujal samotný název filmu, který se mi zdá neskutečně povedený. Jsem však zvědavá, jak se poutá k filmu.

Moonlight
Barry Jenkins
USA, 2016

Toto je další žhavý kandidát na Oscara a nejoceňovanější snímek minulého roku, což svědčí o jeho kvalitách. Původně jsem totiž měla podezření, jestli se mezi kandidáty tento snímek nedostal jen proto, aby Oscaři opět nebyli osočeni z toho, že jsou too white, ale podle všeho to vypadá, že je toto sice malý, nenápadný indie snímek, ale že opravdu stojí za to!

Lion
Garth Davis
Austrálie/VB/USA, 2016

Další snímek nominovaný na Oscara v několika kategoriích, ale vůbec se o něm nemluví - ani v souvislosti s Oscary. Jako by byl totálně zapomenutý - přitom tam hraje Dev Patel, Rooney Mara, Nicole Kidman - samá zvučná jména. Mě tento film ale zajímá z jiných důvodů - je to příběh založený na skutečném příběhu, o kterém jsme minulý rok měli článek v učebnici na angličtinu - v té době jsem o žádném filmu netušila, ale ten příběh mě dostal a v hodině mě rozbrečel. Stejná věc se i teď málem povedla traileru. Ale nejspíš celý film pohraje hodně na city. Ale i tak se těším.

I dva jsou rodina
Hugo Gélin
Francie/Velká Británie, 2016

Asi další tuctová francouzská komedie, ale co vám budu povídat - trailer mi zahrál na city a já se chci nechat dojmout. Jen jsem z něj moc nepochopila, jak je možné, že se stalo to, co se v tom filmu má stát. Tak snad to samotný film osvětlí trochu lépe...


Bába z ledu
Bohdan Sláma
Česko, 2017

A konečně tu máme i nějakého českého zástupce, tentokrát od mého oblíbeného Bohdana Slámy. Jeho filmy mají takovou zvláštní atmosféru, jsou takové syrové, moc se v nich neděje, mají mírnou sociální výpověď, ale přijdou mi zajímavé. Tohle je jeho nový celovečerní film po dlouhých 5 letech od Čtyř sluncí, takže jsem opravdu zvědavá na to, s čím přišel.


UDÁLOSTI
Filmový festival Ekotopfilm v Olomouci
15. - 16. únor

Já se na tento fesťák pravděpodobně nedostanu, ale i tak bych vás na něj chtěla upozornit, protože eko filmů není nikdy dost, ale mě samotnou velmi zaujala jejich marketingová kampaň.





Maturitní ples ve stylu Woodstocku
17. únor

Tak řada přišla už i na mě - i mě čeká maturitní ples, šerpování a úžasná noc plná skvělých lidí a kvalitní hudby. Neskutečně se těším, ale zároveň v tom jsou i velké nervy, protože si všechno organizujeme sami, ještě jsme ani nesecvičili předtančení, o půlnočním překvapení ani nemluvě - takže to bude jedna velká improvizace. Ale snad skvělá improvizace...!

čtvrtek 2. února 2017

Zkouknuto | LEDEN 2017

Leden roku 2017 jsem začala výborně - celkem jsem zvládla zkouknout 23 filmů, u toho jsem však zvládla mít na vysvědčení samé jedničky, zúčastnit se dvou maturitních plesů, zajet na víkend na výlet do Prahy, pohnout s pořádáním benefiční akce, vypracovat 5 otázek k maturitě k jednomu předmětu a ještě jednou tolik k dalším dvěma, přečetla jsem dvě důležité knihy, snad jsem i něco zhubla... 
Já jen doufám, že se vám daří stejně dobře. 
A že mně takový stav ještě dlouho vydrží...

středa 1. února 2017

Wrap Up a TBR | LEDEN 2017

Myslela jsem si, že leden skončí bez jediné přečtené knihy, přestože jsem dvě knihy četla po celý leden prakticky každý den. Nicméně to byly náročné a dlouhé knihy, proto jsem ani nečekala, že bych je stihla dočíst včas. Jednu jsem však stihla 30. ledna, tu druhou o den později, takže vám nyní můžu představit tyto dvě knihy, s kterými jsem strávila celý měsíc.