pondělí 29. února 2016

Leonardo won Oscaro | Můj pohled na letošní Oscary

Jako minulý rok jsem si neváhala přivstat o několik hodin jen proto, abych mohla předávání největších filmových cen sledovat v přímém přenosu. Tento rok to ale bylo jiné, protože jsem jednotlivé filmy pilně sledovala už od minulého roku, některé z nich jsem viděla, četla jsem recenze, diskuze, spekulace, zajímavosti, kontroverze a celkově jsem se do toho hodně ponořila, tím pádem jsem na letošní udílení byla hodně natěšená a samozřejmě jsem měla své favority, kterým jsem držela palce. A co vám budu povídat - byla jsem celou neděli ukrutně nervózní, protože jsem fakt chtěla, aby Leo vyhrál...

sobota 27. února 2016

Knihomolčino dětství (2)

Jelikož jsem zpátky ve své domovině u svých starých knih, můžu vám představit další tři, které na mě měly veliký dopad a dodnes si je nesu v srdci. A stále to budou pohádky, i když trochu jiné, než které by vás nejspíš napadly jako první.

Pohádkový dědeček (Eduard Petiška, OTTOVO nakladatelství, 2002)
Tohle byla určitě jedna z mých nejčtenějších knih v dětství, ale poté jsem po ní už nesáhla. Nějakou dobu byla ztracená a já na ni nemohla přestat myslet. Pak se ale znenadání objevila a já měla neskutečnou radost, ale nepamatuji si, že bych ji kdy od té doby přečetla. Ráda jí ale listuji a připomínám si ji nádhernými ilustracemi pana Milera a vzpomínám na ty pohádky, které mi v dětství dělaly radost - Jak se kluci neuměli spočítat, O semaforu, který nechtěl cvičit, O nenasytném vrabci, Jak stavěli v Kocourkově školu, Jak dělalo prasátko převozníka a mnohé další. Pevně věřím, že kdybych knihu opět začala číst, hned bych si vybavila, o čem všechny byly.



Pohádky o zvířátkách (Svojtka & Co., 2004)
Líbí se mi, jak mají všechny tyto knihy povolenou vazbu. Jak je už na omak a při prvním otevření cítit, že tato kniha byla otevřena předtím už tolikrát. Proto nezacházím se svými současnými knihami v rukavičkách - chci, abych to samé cítila v budoucnu i u nich. Tuhle knihu pohádek (i když já sama je spíš považuji za prachsprosté a obyčejné úžasné bajky) jsem četla mnohokrát. Podle roku vydání soudím, že jsem ji nejspíš četla i sama sobě - možná to byla i jedna z prvních knih, co jsem byla sama schopna přečíst! Každopádně v této knize najdete opravdu obrovské množství pohádek, ale velká část z nich má třeba jen dva odstavce a zbytek stránky je vyplněn barevnými ilustracemi. To mi moc vyhovovalo, protože když jsem měla náladu na krátký příběh nebo dlouhý příběh, nemusela jsem si složitě vybírat knihu, mohla jsem si vybrat v rámci této jedné z různých příběhů. A všechny byly výborné a ze všech jsem se toho mnohé naučila...



Mám jiné (a hezčí) vydání,
ale tohle bylo jediné,
které jsem na internetu našla
Velká kniha pohádek (Brian Morse, Fragment, 2003)
A toto je pravděpodobně úplně má nejoblíbenější pohádková kniha. Četla jsem ji několikrát jako malá i jako velká, stále se k ní vracím a čtu ty příběhy stále dokola. Opakuji se, ale i zde najdete překrásné ilustrace - ona asi dětská kniha bez dobrých ilustrací za moc nestojí. Ale také tu najdete tolik pohádek! Kniha začíná výběrem z klasiků - Charles Perrault, bratři Grimmové, H. C. Andersen, lidové pohádky jako Tři malá prasátka nebo Janek a fazole,... A postupně kniha přechází v moderní básničky a pohádky od pro mě jinak neznámých autorů jako J. Stimson, L. Hammond nebo N. Baxter. Ty klasické mají svoje kouzlo stejně jako ty nové, které jsou většinou dost ztřeštěné, ale opravdu poučné a zábavné, svou novotou možná i lépe promlouvají k dětem v dnešní době. Dle mého názoru si v této knize vybere každý. Je tak rozmanitá a krásná, že nejspíš proto se stala mou nejoblíbenější...

středa 17. února 2016

Na co se v březnu třesu

Vím, že ještě do března daleko, ale na přelomu měsíců tu mám vždycky tolik článků a v průběhu měsíce je to horší, že jsem se rozhodla, že s tímto článkem se podělím už teď.
Tuhle rubriku mám moc ráda, protože mě nutí si vyhledat, na co se můžu těšit, a potom se na to opravdu můžu těšit. A těšení se je pro mě moc příjemný pocit. Doufám jen, že vám nevadí, že stále více se tu objevují filmy a stále méně knihy. Filmy nabírají, protože je to nyní mé hlavní zaměření, a knihy ubývají, protože mám stále větší chuť číst klasiky a knihy, co už vyšly, a ty nové mě tolik nezajímají. A pokud ano, tak nevycházejí u nás. I tak ale doufám, že vás tato rubrika baví a že v ní třeba přijdete na kousky, kterých jste si ještě nevšimli.

KNIHY
Vše, co jsme si nikdy neřekli
Celeste Ng
Odeon, 272 stran

O této knize jsem toho už spoustu slyšela ze zahraničí a zpravidla to byly dobré ohlasy. Podle anotace zní kniha zajímavě. Z ní jsem pochopila, že to bude především o lidech, vztazích a jak každý reaguje na tragickou situaci. Mám ráda psychologické knihy, snad se mi to tedy bude líbit.


Kniha nových zvláštních věcíKniha nových zvláštních věcí
Michel Faber
Kniha Zlín

O této knize nemůže přestat šířit chválu Jen Campbell a já jejímu názoru věřím, ale především mě fakt na tuto knihu nalákala. Tak jen doufám, že nebudu mít přehnaná očekávání.




FILMY
My tři, nebo nikdo
Kheiron, 2015

Neviděla jsem sice trailer, ale bohatě mi stačil popisek k tomuto filmu, aby mě zaujal. Migrační krize, uprchlíci, soužití různých kultur je něco, co mě hodně zajímá, ale nedůvěřuji médiím, proto se ráda cokoli dozvím z různých zdrojů. A ano, toto je sice jenom film, ale často se filmy prokázaly jako dobré ukazatele na společenské problémy.


Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti
Zack Snyder, 2016

Batman patří k mým oblíbeným superhrdinům, ale za to můžou jedině filmy od Christophera Nolana, protože žádné další jsem zatím neviděla. Se Supermanem zatím nemám zkušenost žádnou. Nový film, který jejich příběhy spojí dohromady, vypadá hodně nadupaně už jenom tím hereckým obsazením. Popravdě nevím, co od toho čekat, protože mám určitě větší přehled v Marvelu než v DC, ale i tak se na to moc těším, takže doufám, že tento film bude srozumitelný i pro ne tak zasvěceného diváka.

Humr
Yorgos Lanthimos, 2015

Na tohle se těším opravdu hodně a moc bych si přála, abych se na to dostala do kina. Přijde mi to jako přesně ten typ filmu, který by mě mohl oslovit, který bych si mohla zamilovat. Je to britské, má to bizarní, ale romantický námět, vypadá to výborně. Trochu mi to připomíná film Ona, který miluji. Už z plakátu na mě působil tak, že se mi bude líbit, a s Humrem je to ta samá situace. O něm jsem už ze zahraničí ale slyšela dobré ohlasy, ale evidentně to není pro každého. Doufám ale, že to bude tak akorát pro mě. 

Já, Olga Hepnarová
Tomáš Weinreb, Petr Kazda, 2016

Tenhle film vypadá neskutečně zajímavě a má veliký potenciál uspět i v zahraničí a já moc doufám, že je dobrý, protože chci, aby Češi zase jednou uspěli, aby se o našich filmech mluvilo pozitivně, abychom se ve světě měli s čím ukázat. I na tohle bych ráda zavítala do kina, protože by to mohl být pěkný zážitek.



Mustang
Deniz Gamze Ergüven, 2015

Další francouzský film o muslimské kultuře a i tento vypadá velmi dobře. Navíc už má dobré ohlasy, což je vždy dobré lákadlo. 





Smrtelné historky
Jan Bubeníček, 2016

Podle anotace tento film zní zajímavě. Docela mě to upoutalo i podle fotek, ale jaká bude konečná podoba? Dobrá, či špatná? Potřebovala bych trailer, abych si mohla udělat lepší představu, ale nejlepší ze všeho bude asi tento film vidět a pak hodnotit...




Anomalisa
Charlie Kaufman, Duke Johnson, 2015

Trailer na tento film jsem viděla už minulý rok a okouzlil mě. Viděla jsem ho teď podruhé a okouzlil mě znovu. Podle traileru, podle ohlasů ze zahraničí tuším, že tohle je jednou zase film pro mě. Když už v traileru slyším ta slova, ty myšlenky, jako by byly z mé hlavy, ten film si mě už koupil. Já mám takové filmy nejradši - o lidech, o tom dobrém v nich, o lásce, o tom dobrém ve světě. Režisér a scénárista Charlie Kaufman je tvůrce scénáře mého milovaného filmu Věčný svit neposkvrněné mysli, na druhou stranu je tvůrcem i toho pro V kůži Johna Malkoviche, který mě fakt nebavil. I tak si myslím, že tentokrát Charlie Kaufman opět zabodoval. Na tohle bych opravdu chtěla do kina. Jo! A David Thewlis v hlavní roli, nominace na Oscara,... To jsem ještě neřekla?

Hledání
Michel Hazanavicius, 2014

Už dva roky starý film se konečně dostává i k nám. Nejdřív jsem si říkala, že něco takového mě nezajímá, ale pak jsem viděla trailer a zjistila jsem, že jsem se spletla. Nemám ráda válečné filmy, které jsou jen o válce, mám radši ty o lidských osudech a tento na mě působí hodně silně, takže ano, i tento film bych moc ráda viděla.



Ave, Caesar!
Joel Coen, Ethan Coen, 2016

Nový film bratří Coenů vypadá hodně, hodně dobře. Už jen u traileru mi cukaly koutky, protože mi to zkrátka přišlo vtipné. Dělat si srandu z Hollywoodu - toho není nikdy dost! Navíc tady tu srandu dostanete prostřednictvím skvělých režisérů a nadupaného obsazení. Tady se sešlo tolik velkých jmen, že to prostě musí stát minimálně za ně. Po těch všech dramatech a válkách tohle určitě přijde vhod!

Polednice
Jiří Sádek, 2016

V posledních dvou měsících se mi podařilo dostat se častěji do kina a pokaždé jsem viděla trailer na Polednici a i po tom opakování z něj dostávám husinu. Na horory se moc nedívám, ale u českého udělám určitě výjimku, navíc když vypadá tak dobře. Myslím, že by to mohlo být dobré, tak snad se nepletu. 


Rodinka Belierových
Eric Lartigau, 2014

Další dva roky starý francouzský snímek se konečně dostává k nám. A na tento jsem slyšela hodně pozitivní ohlasy! Mně samotné to připadá malinko sentimentální a mám strach, aby to příliš netlačilo na city, ale recenze jsou opravdu dobré, tak se třeba mýlím. Snad ano.

sobota 13. února 2016

Knihomolčino dětství (1)

Už dlouho jsem vám chtěla představit, které knihy ve mně probudily tu knihomolku, kterou jsem dnes. Začala jsem psát i celý článek, ale zjistila jsem, že je těch knih příliš a já žádnou nechci vynechat. Proto jsem se nakonec rozhodla, že pro vás na toto téma vytvořím seriál. I když zároveň to dělám tak trochu i kvůli sobě - kdyby se nedejbože těm knihám něco stalo, aspoň je budu mít uložené na internetu a já se k nim budu moci kdykoli vrátit, abych na ně nezapomněla. 

Ze všeho nejdřív vás musím upozornit, že prvních pár dílů budou vypadat dost podobně, a to z jednoho prostého důvodu - převážná část mého dětství se točila kolem pohádek. Díky tomu je polovina mé knihovničky plná pohádkových knih. První tři z nich vám představím právě teď. Jsou to knihy, které mi rodiče ještě předčítali a které jsem později začala číst i sama, když jsem se v první třídě naučila číst (nepatřila jsem k těm geniálním dětem, které uměly číst už před školou - nyní si to však dost vynahrazuji).

Pohádky se zvířátky (Vladimír Sutějev, LIBREX, 1997)
Mamka této knížce přezdívá sovětské pohádky, ale ať už jsou ruské, nebo české, na tom mi nezáleží. Záleží mi na tom, že jsem s touto knihou strávila podstatnou část svého dětství a ještě několikrát jsem se k ní vrátila, když jsem byla starší. V této knize nenajdete klasické pohádky, a to se mi na tom pravděpodobně líbilo. Nikdy předtím jsem je neslyšela, takže to pro mě byly nové příběhy. Navíc byly fakt zábavné a roztomilé, s nádhernými ilustracemi a kratšími textovými pasážemi. Utržený, povolený hřbet a pochroumané, zmačkané stránky asi mluví za vše...


Povídej pohádku (Adolf Dudek, LIBREX, 1997)
A abyste neřekli, že jsem nečetla české pohádky, tak tu máme rovnou mou další milovanou knížku. Nádherně ilustrovaná a plná známých pohádek - Hrnečku, vař!, O Budulínkovi, O Červené Karkulce, O kohoutkovi a slepičce, O veliké řepě, O Smolíčkovi, O koblížkovi, O zvířátkách a loupežnících, O kůzlátkách, O Palečkovi, O třech medvědech. Jen díky této knize jsem dnes schopna tyto pohádky bez problému odvyprávět. Pokud chcete dětem předat to nejkrásnější mezi pohádkami a nevíte jak na to, stačí vzít do ruky tuto knihu a začít jim číst. Na mě to platilo...


První pohádky (JUNIOR, 1996)
A nyní se z Čech vydáme zase do zahraničí, i když tady si zcela nejsem jistá, kde a v jakém jazyce byla tato  kniha vydána původně. Každopádně můžu zopakovat to předchozí - tvořila mé dětství, je překrásně ilustrovaná (tato je ze všech tří ta nejbarevnější) a plná krásných pohádek. Většina těchto pohádek je také veřejně známá, ale jsou to pohádky, které si větší popularitu určitě vydobyly v zahraničí (svědčí o tom i množství filmových adaptací). Jsou to například pohádky Malá mořská víla, Popelka, Pinocchio, Šípková Růženka, Čaroděj ze země Oz, Alenka v říši divů, Sněhurka a sedm trpaslíků nebo O Malence. I tak ale tyto pohádky nebyly o nic méně kouzelné a mému dětství dodaly trochu mezinárodnosti. Dle mého názoru je velmi důležité znát nejenom pohádky české, ale i pohádky zahraniční. Přehled musíme mít vždy a všude...



Předčítali vám rodiče? Jaké knihy jste začali číst jako první sami?

sobota 6. února 2016

Na co se v únoru třesu

KNIHY
Dám ti slunce - Příběh dvou životů
Jandy Nelson
CooBoo, 360 stran

Tahle kniha si v zahraničí vysloužila jen ty nejnadšenější ohlasy, takže si myslím, že by to mohla být moc pěkná romantická oddechovka pro teenagery.




Odvrácená tvář lásky
Colleen Hoover
YOLI, 288 stran

Od Colleen Hoover jsem už četla sérii Bez naděje, která se mi moc líbila, takže bych si od ní ráda přečetla i něco dalšího, až budu mít chuť na něco romantického, ale dramatického. I když o této knize jsem slyšela i to, že je dost erotická. Tak uvidíme, jak se mi to nakonec bude líbit.


Harry Potter: Bytosti kouzelnického světa
J. K. Rowling
Albatros, 96 stran

Mudlovské omalovánky mi Ježíšek stále ještě nenadělil a už vycházejí nové. Jsem pozadu. Moc se mi tyto omalovánky líbí, ale ve skutečnosti trochu pochybuji, že bych je opravdu vymalovávala. Spíš by mi to jen tak leželo na poličce. Takže ačkoli se na ně těším, nikdo mi je prosím nekupujte. To by byly nejspíš vyhozené peníze.

Všichni jsme hleděli vzhůru
Tommy Wallach
CooBoo, 328 stran

Tahle knížka mě zaujala už tehdy, kdy vyšla v originále. Zaujala mě svou krásnou obálkou, která se bohužel nedostala na české vydání. Ta česká obálka mi oproti té původní přijde jako chabá a laciná napodobenina, ale možná, kdybych neznala originál, tak by mi to tak nepřišlo. Nicméně tato youngadultovka vypadá fakt zajímavě a pokud bude dobrá tak, jak dobře zní, tak by to bylo něco pro mě.

FILMY
Brooklyn
Drama / Romantický
Velká Británie / Irsko / Kanada, 2015, 111 min

Toto britské romantické drama nominované na Oscara mě zaujalo přídavnými jmény, která jsem právě použila. Je to britské (to znamená i britské obsazení), je to romantické, dramatické a má to určitou záruku kvality v tom, že to má šanci na zlatou sošku. Podle traileru mi přišlo, že by to mohlo být až příliš, až moc sladké, až nechutně romantické, ale hodnocení to má dobrá, takže to vypadá, že Britům budu moci věřit.

Rodinný film
Drama
Česko, 2015, 95 min

Podívala jsem se na trailer a byla jsem dost zaujata. Tento nový český film má velmi dobré obsazení, první hodnocení jsou velmi kladná, ale především mě to fakt zaujalo tím, co jsem viděla. Konečně to na mě působilo jako český film, který má ambice být dobrým filmem i mimo Českou republiku. Docela ráda bych na to šla i do kina, protože v to chovám opravdu veliké naděje.

Saulův syn
Drama
Maďarsko, 2015, 107 min

Horký kandidát na Oscara a výborně hodnocený maďarský film o Židech v koncentračních táborech. Předpokládám, že to bude hodně silné a hodně dobré, protože jsem na to neslyšela jediný špatný názor. I podle traileru to vypadá jako něco, co by mě mohlo bavit. I na tento snímek bych šla ráda do kina.


Deadpool
Akční / Fantasy / Sci-Fi
USA, 2016, 108 min

Tento film má asi nejlepší a nejpůsobivější reklamu, jakou jsem kdy viděla. Nejenom že ji vytvářejí sami fanoušci tím, jak o tomto filmu neustále diskutují, ale především distributoři rozehrávají takovou hru, jakou jsem nezažila. Viděli jste všechny ty plakáty? Některé mě fakt rozesmály. Já se na tento film těším, ale zároveň se bojím. Vím, o co půjde, o jaký typ humoru jde. A mně občas nevadí hodně drsný a vulgární humor, ale v jak kterém filmu. Někdy mi to sedne velmi dobře, jindy ne. Takže Deadpool u mě může dopadnout buďto výborně, nebo jako totální ztráta času.

Taxi Teherán
Drama
Írán, 2015, 82 min

Tohle bych opravdu moc chtěla vidět, ale jedinou mou šancí jsou klubová kina, do kterých bych musela dojíždět. A ani nevím, kdo by na to se mnou šel. Celý koncept tohoto filmu mi přijde nesmírně zajímavý. Íránský režisér Džafar Panahí, kterému dokonce zakázali natáčet, natáčel lidi, kteří nastoupili do jeho taxíku. A na tom má divák poznat, jak to v současném Íránu vypadá. A já bych se to moc ráda dozvěděla.

Dánská dívka
Drama / Romantický / Životopisný
Velká Británie / Belgie / USA, 2015, 119 min

Máme tu další britský film s působivým námětem a Eddiem Redmaynem v hlavní roli. Hodně mě to zajímá, podle traileru to vypadá nádherně, ale už jsem četla recenze, že Tom Hooper přechází až ke kýči. Jsem moc ráda, že někdo toto téma zfilmoval a doufám, že i dobře, snad z toho není jen obyčejný nebo dokonce špatný film, to by byla škoda.

Líza, liščí víla
Komedie / Romantický / Fantasy
Maďarsko, 2015, 98 min

Máme tu další maďarský film, který bude mít u nás tento měsíc premiéru a který mě zaujal. Tohle bude především klubová záležitost, ale vypadá velmi zajímavě. Lehce potrhle, ale ve stylu, v jakém by se mi to mohlo líbit. Líza je přirovnávána k Amélii z Montmartru a podle trailer musím uznat, že v tom vidím jistou podobnost, takže by to pro mě mohl být velmi vhodný film. 

Chystáte se na něco do kina?

pátek 5. února 2016

Wrap Up a TBR | LEDEN 2016

Leden byl velmi hektických měsícem, a i když jsem svůj volný čas věnovala spíše filmům, našla jsem si chvilku i na pár knih. Celkem jsem přečetla 4 kousky, s čímž jsem více než spokojená. Vůbec jsem se ale nedržela svého původního TBR, které jsem nakonec nepřečtené vrátila do knihovny, a začala jsem se věnovat jiným knihám.

čtvrtek 4. února 2016

Zkouknuto | LEDEN 2016

Tenhle měsíc byl filmově naprosto parádní a troufnu si říci bezkonkurenční. Ale jsem si jistá, že každý měsíc už teď bude jen lepší a lepší. Situace se trochu změnila. Nebo ne změnila, ale nabrala obrátky. Byla jsem se podívat v Olomouci na dnu otevřených dveří na sídlo oboru Filmová věda. Šla jsem tam jen proto, že jsem ještě měla čas, protože už jsem stejně byla rozhodnutá jinak. Ale po tom, co jsem to tam viděla, jsem se naprosto zamilovala a věděla jsem, že to je přesně ten obor, který chci studovat. To člověka nakopne, aby začal koukat na filmy ještě dřív než kdy předtím. A trochu na ně nahlížet i kritičtějším očkem... Nicméně i tak si spousta kousků odnesla pět hvězd. Ale to proto, že jsem si vybírala hodně kultovní filmy, u kterých mi bylo celkem jasné, že nezklamou. Ale i tak se mezi nimi našly takové, které bohužel zklamaly.