čtvrtek 31. prosince 2015

TOP 15 filmů zhlédnutých v roce 2015

Rok 2015 je v mém filmové životě velmi důležitý. Sice jsem začala pořádně koukat na filmy už v roce 2014, ale celý rok 2015 jsem psala Zkouknuto o všech filmech, které jsem zhlédla, psala jsem recenze, chodila jsem do kina, četla i nějaké knihy o filmech (o těch jsem ale nepsala, protože jsem je nestihla dočíst), zkrátka jsem se do filmů pustila s velkou parádou, protože Filmová věda bude jedním z oborů, na který bych chtěla zkusit přijímačky na vysokou školu. Proto se v následujícím roce budu muset pustit do kultovních filmů, které jsem stále neviděla, a také budu muset začít číst filmovou literaturu, protože v ní mám opravdu velký skluz.
V roce 2015 jsem viděla neskutečné množství filmů, hodně jsem jich viděla už poněkolikáté, hodně z nich si odneslo pětihvězdičkové ohodnocení, proto pro mě bude nesmírně těžké vybrat těch patnáct nejlepších - nakonec jsem ale vybírala pouze z filmů, které jsem letos viděla poprvé (až na jednu, ehm tři, výjimky). Pokud byste si ale o filmech chtěli přečíst něco víc, určitě nahlédněte do Zkouknuto, tam toho najdete spoustu.

Donnie Darko
Drama / Mysteriózní / Sci-Fi
USA, 2001, 113 min (Director's cut: 133 min) 
Režie: Richard Kelly

Tento film jsem viděla na začátku roku a ještě doteď nad ním někdy přemýšlím. Úplně mě dostal, totálně mě pohltil - svou atmosférou především, ta je naprosto výborná. Kromě toho skvělé herecké výkony, neskutečný soundtrack, který poslouchám dodnes, báječné dialogy (některé repliky si stále opakuji) a ten příběh? Divný, zvláštní, jiný, ale naprosto dokonalý. Ještě teď mě mrazí. 

Klub rváčů
Drama / Thriller
USA / Německo, 1999, 139 min 
Režie: David Fincher

Donnie Darko i Klub rváčů - dle mého názoru jedny z nejlepších filmů vůbec. Klub rváčů je ale úplně něco jiného, ačkoli stejně skvělého. Zhlédla jsem ho po přečtení knihy, které se mi moc líbila, a filmem jsem nebyla zklamána. Naopak! Čučela jsem, jak je možné převést knihu na plátno tak dokonalým způsobem. Nejspíš stále má nejoblíbenější a dle mého názoru i nejlepší filmová adaptace knihy. Navíc to je dokonalý film sám o sobě, který můžete zhlédnout i bez znalosti knižního příběhu, a o nic nebudete ochuzeni - naopak dostanete plnohodnotný a nazaměnitelný filmový zážitek. 

Amélie z Montmartru
Komedie / Drama / Romantický
Francie / Německo, 2001, 117 min 
Režie: Jean-Pierre Jeunet

Nejlepší filmový soundtrack! Lepší jsem doposud neslyšela. Navíc se tento film po zhlédnutí zařadil k mým 10 nejoblíbenějším filmům vůbec a od prvního zhlédnutí jsem jej viděla ještě dvakrát. Tohle je zkrátka romantické, francouzské, vtipné a neskutečně umělecké. Natočeno tak, aby mě to bavilo svou hravostí, a navíc hlavní postava Amélie? Ona je tak trochu jako já, alespoň já sama se v ní hodně vidím a ztotožňuji se s ní. Proto je tento film už u mne srdeční záležitostí. 

Mlčení jehňátek
Thriller / Horor / Krimi / Drama
USA, 1991, 119 min 
Režie: Jonathan Demme

Od prvního zhlédnutí jsem tento film viděla ještě jednou a nepohrdla bych jím znovu, protože je to výborný thriller. S atmosférou hutnou tak, že z ní není úniku. Já se pokaždé cítím lapená, nemůžu oči odtrhnout od obrazovky. Mráz mi běhá po zádech při každé scéně, ať už je vypjatá, nebo se v ní jenom mluví. Protože ty dialogy! Ach, ty dialogy. To je neskutečné. Děsím se sériových vrahů, ale pohlédnout do jejich duše, to je tak děsivé a zvrácené a fascinující a tento film to podává tak výborně, že to snad lepší ani být nemohlo. 

Whiplash
Hudební / Drama
USA, 2014, 107 min 
Režie: Damien Chazelle

Jak tu skládám slova ke každému filmu, mám dojem, že jsem asi ujetá na atmosféru, protože i zde ji chci zmínit. Je ale naprosto odlišná od výše zmíněných filmů, protože jde o úplně jiný typ filmu. Hudební drama, podobné jsem nikdy neviděla. Netušila bych, že by mě takový film mohl tolik sebrat, ale sebral. Bicí, odhodlání, píle, prsty otlučené do krve, křik, buzerace a zase bicí. Příběh o tom, jak do něčeho vložit vše a ztratit všechno. Neskutečná hudební podívaná nejen pro ty, co hudbu milují, ale pro všechny, co mají rádi dobrý a pořádně našlapaný film. 

Přelet nad kukaččím hnízdem
Drama
USA, 1975, 133 min 
Režie: Miloš Forman

Nejlepší filmy mají nejlepší atmosféru, tak bych to asi shrnula. Přelet nad kukaččím hnízdem je pokladem světové kinematografie, a to právem. Jde o naprosto klidný film, pomalejšího tempa, ale neskutečné lidské síly. Umí být vtipný, umí být krutý a odráží život v prostředí sterilního blázince, kde má všechno řád. A pak přijde někdo, kdo tomu řádu chce dát lidskost a život. Úžasný příběh s úžasným poselstvím, vypjatý do poslední sekundy, kde já končím s pláčem. Senzační záležitost. 

Tajemství N.I.M.H.
Animovaný / Rodinný / Drama / Fantasy
USA, 1982, 82 min 
Režie: Don Bluth

Starý, zapomenutý animák, který si to ani v nejmenším nezaslouží. Když jsem ho viděla, byla jsem velmi příjemně překvapena, protože jsem dostala to, co se klasický Disney bojí ukázat - proto tento film ani Disney nenatočil. Ukazuje krutost a opravdovou temnou stránku. Tento film se nebojí postrašit, nebojí se veselé barvičky vyměnit za tmavé, a i když Disneyho miluji, jeho filmy by si to také občas zasloužily. Tajemství N.I.M.H sice pracuje s mluvícími zvířatky, ale odkrývá opravdový, skutečný problém a za to si jej nesmírně vážím. Nejenom že je zábavný, roztomilý, napínavý a magický - on opravdu pracuje s vážným problémem, na který chce dětské diváky upozornit. A já děkuji jako adolescent, že jsem mohla být upozorněna taktéž.
  
Fish Tank
Drama
Velká Británie / Nizozemsko, 2009, 123 min 
Režie: Andrea Arnold

Velké překvapení, které jsem získala díky ČT ART, což je pravděpodobně má nejoblíbenější televizní stanice. Toto britské drama je naprosto odlišné od těch, na která jsme zvyklí, protože jde o nenápadný, nezávislý film, ale dle mého názoru velmi důležitý. Mluví o jiné skupině, řekněme třídě lidí, ve které se jinak žije, jinak mluví a jinak chová, než v těch, které jsou nám v klasických filmech předváděny. Jde o nejrealističtější film, který jsem letos viděla, hraje si s životem, ale opravdu takovým jaký je. Tento snímek je neskutečně sugestivní a stoprocentně lidský.  

Absolvent
Komedie / Drama / Romantický
USA, 1967, 106 min 
Režie: Mike Nichols

Absolvent, můj nejoblíbenější film tohoto roku. Dostal 6/5 a už jsem ho viděla třikrát, protože je prostě dokonalý. Soundtrack, humor, příběh, dialogy, postavy, herecké výkony... Jé, už jsem se o tom rozepisovala a mluvila tolikrát, že už mě slova nenapadají. Na tomto filmu je toho tolik a každý detail mi přijde dokonalý a asi byste museli být mnou, abyste pochopili, o čem mluvím. Každý pohled, každý pohyb kamerou, každé pohození vlasy, každá dekorace - všechno mi přijde tak úžasné. Nechápu, jak jsem se tomuto filmu mohla vyhýbat tak dlouho, protože něco tak úžasného přímo bije do očí. Nejlepší film tohoto roku.

V hlavě
Animovaný / Dobrodružný / Komedie / Drama / Rodinný
USA, 2015, 94 min
Režie: Pete Docter, Ronaldo Del Carmen

Pro mě toto byl jeden z nejočekávanějších filmů roku a budu se modlit, aby vyhrál Oscara, protože tohle byl prostě nářez. Jeden z nejlepších animáků, co jsem kdy viděla - tak moc mě to dostalo. Dva příběhy v jednom, tak krásné, tak barvité a nápadité. Žasla jsem, co všechno autoři vymysleli, a fascinovalo mě, jak jsem se v tom sama poznávala. Je to vtipné, hravé, veselé i smutné, má to neuvěřitelný spád, sílu, kouzlo a nese to s sebou velmi důležité poselství. Už se nemůžu dočkat, až si film pustím znovu!

Hon
Drama
Dánsko, 2012, 115 min
Režie: Thomas Vinterberg

Velmi dobrý film a úžasné drama, sama za sebe bych možná řekla až lehký thriller. Vidět tento film bylo velmi osvěžující, protože je zkrátka poznat, že není z Británie nebo z USA. Má v sobě jiný náboj, jiný nádech, jiný způsob vyprávění děje, ale i tak je velmi přístupný i konzumnímu obecenstvu, protože ačkoli má takovou neuchopitelnou, syrovou atmosféru, děj je velmi rychlý, napínavý a scény jsou vypjaté. Tento snímek se mi dostal pod kůži a ještě teď, když si na něj vzpomenu, mě mírně mrazí. Velmi silný příběh.

Malá Miss Sunshine
Komedie / Drama / Road movie
USA, 2006, 101 min
Režie: Jonathan Dayton, Valerie Faris

Moje další nová srdeční záležitost. Tenhle film byl naprosto perfektní a už jsem si ho pustila několikrát, protože se na něj nemohu vynadívat. Teď přemýšlím, jestli bych ho oficiálně neměla zařadit do své TOP desítky nejoblíbenějších filmů... Tohle bylo dokonalé. Vtipné rodinné drama, tak báječné a prosluněné, tak zajímavé a nepatřičné, tak zvláštní a nové a smutné a krásné. Všechno na tom je úžasné. Neskutečný zážitek, do kterého jsem se zamilovala. Má to děj, má to myšlenku, výborný soundtrack. Dnes už vlastně klasika mezi nezávislými filmy. A naprosto výborná.

Star Wars IV, V, VI
Sci-Fi / Dobrodružný / Fantasy / Akční
Nová naděje
USA, 1977, 121 min (SE: 125 min)
Režie: George Lucas

Impérium vrací úder
USA, 1980, 124 min (SE: 129 min)
Režie: Irvin Kershner

Návrat Jediho
USA, 1983, 134 min (SE: 136 min)
Režie: Richard Marquand

A zde přichází ta chvíle, kdy jdu podvádět, protože zde nejenom uvádím tři filmy najednou, ale zároveň sem zařazuji i filmy, které jsem už kdysi viděla. Viděla jsem je ale jako hodně malá a nejvíc si vybavuji Návrat Jediho. Teď jsem je ale viděla znovu s čistou myslí a s kritickým očkem a zamilovala jsem se. Tyhle filmy jsou nejenom převratem v kinematografii (což stačí na to, aby mě opravdu zajímaly), ale jsou i skvělý příběhem a dobrodružstvím, které mi přirostlo k srdci. Úplně jiná civilizace žijící v jiné galaxii souběžně s námi, jiný svět - to je naprosto úžasná myšlenka. A Síla? Dobrá a temná stránka? Ono to má i myšlenku, morální dilema, to je naprosto skvělé! K tomu ty perfektní hrdinové - Luke, Han, Leia, Chewie, Darth Vader, Yoda, Obi-Wan, C3PO, R2-D2 - kdo by je nemiloval? Je to vtipné, je to akční, umí to být i romantické, je to napínavé a ty kulisy? Tolik světů, tolik planet, vesmír, vesmírné lodě... A efekty! Neuvěřitelné efekty 70. let a začínající počítačová animace, která sice dnes působí dost komicky, ale má v sobě takové kouzlo! Krásné a poutavé vesmírné dobrodružství, neskutečný a výborný příběh a kultovní hudební podkres? Co to povídám... Celé to je jeden velký kult, ale zrovna tento si to více než jen zaslouží.

Monty Python a Svatý grál
Dobrodružný / Komedie
Velká Británie, 1975, 91 min
Režie: Terry Jones, Terry Gilliam

Tento film jsem chtěla vidět už zatraceně dlouho, ale ještě víc mě začalo štvát, že jsem ho neviděla, když jsem letos četla Ready Player One, kde byl dost podstatným článkem. Dostala jsem se k němu tedy až teď na konci roku, ale nemohla jsem být spokojenější. Dlouho jsem se takhle nenasmála, tohle mě prostě dostalo. Od počátečních titulků mě to složilo. Miluji, jak si tahle partička dělá srandu úplně ze všeho, znesvěcuje cokoli, co jim přijde pod ruku, nic pro ně není svaté. Nabourávají klišé a zažité představy, hrají si s filmem a dělají, co se jim zachce. A to je na tom úžasné. Neustále si s divákem pohazují, aby jen tak neusnul na vavřínech. Tohle je neskutečný filmový zážitek, je to zase úplně něco jiného, ale každý by to měl vidět, protože je to zkrátka povedený filmový experiment, který se zdařil v té nejlepší možné formě.

Kód Enigmy
Válečný / Životopisný / Thriller / Drama
Velká Británie / USA, 2014, 114 min
Režie: Morten Tyldum

Tenhle film byl nádherný a dokonale natočený. Od výkonu Benedicta Cumberbatche po hudbu Alexandra Desplata - vše neskutečně propracované. Příběh je to poutavý, zajímavý a jímavý. Smála jsem se, plakala jsem a spoustu jsem se toho dozvěděla. Mám ráda životopisné snímky, pokud mě dokážou pohltit jako tento film. Pokud mě dokážou zabavit, šokovat, poučit a dojmout. Tento film dokázal vše. Je tak perfektně zpracovaný, že by se na něm nedalo nic měnit. Alespoň já jsem nespatřovala nic, co bych měnila. Je to zkrátka perfektní od začátku do konce. I přesto to není roboticky dokonalý film bez duše - naopak. Pod jeho povrchem, pod tou skládačkou Turingova života, je taková duše, která si zasloužila lepší zacházení. A z toho filmu to promlouvá.

MUSÍM VŠAK TAKÉ ZMÍNIT...

středa 30. prosince 2015

Číst česky

Blíží se konec roku a internet se hemží různými rekapitulacemi, žebříčky a rozhodnutími na další rok. O všem jsem přemýšlela a nejradši bych vás zasypala všemi druhy těchto článků, ale mám pocit, že na to nebudu mít čas a v mém životě je spousta věcí, kterým bych se chtěla věnovat, proto je nechci zazdít kvůli tomu, že chci napsat článek. 
Dnes jsem se ale procházela a přemýšlela jsem o různých věcech a nevím proč, ale zrovna jsem si vzpomněla na toto video:


V něm Ann Morgan povídá o problému, který si kdysi uvědomila - většina literatury, kterou čte - valná a převážná většina -, pochází z pera britských nebo amerických autorů. Proto se rozhodla začít číst překladovou literaturu a pustila se do toho ve velkém stylu - rozhodla se přečíst alespoň jednu knihu z každé země na zeměkouli.
Jak jsem se procházela, uvědomila jsem si svůj problém, který je paradoxně přesně opačný - nečtu téměř nic jiného než literaturu, která je přeložená. Samozřejmě i u mě převažují britští a američtí autoři, ale čtu i něco z Francie, Německa, Japonska, Norska, Finska... Stále bych měla zapracovat na tom, abych si přečetla i něco z Afriky, Asie nebo Jižní Ameriky... Ale o tom tady dnes nemluvím.
Čtu překladovou literaturu a zapomínám na tu českou. Čeština je nádherný jazyk, naši republiku mám velice ráda a za ta léta (alespoň od národního obrození) poskytla neuvěřitelné množství prózy, poezie i dramatu a myslím si, že jsou mezi nimi světové kousky. Ale já jsem je nečetla. 
K české klasice jsem se několikrát dostala, ale nemám zkušenost se současnými autory, a to mě velmi mrzí. Nedávno jsem v Magazínu Práva četla článek o současných českých autorech, kteří se musí živit i jinou prací, protože psaním knih se u nás může plně uživit pouze hrstka vyvolených. A mě najednou bylo šíleně líto, že tyto autory nepodporuji - že vždy sáhnu radši po zahraniční publikaci než po té české.
A já jsem odhodlaná to změnit. Jsem odhodlaná objevit své oblíbence i mezi českými autory. Chci číst česky, chci číst české knihy, chci číst české autory. Toto je mé největší rozhodnutí pro rok 2016 týkající se knih. Chci přečíst alespoň 12 knih od českých autorů - ať už současných nebo klasických. A pokud chcete, pojďte do toho se mnou.

CO MĚ V POSLEDNÍ DOBĚ ZAUJALO
Mapa Anny