středa 28. října 2015

British Haul of Awesomeness

Jeden z mnoha mých cestovatelských snů se splnil: navštívila jsem Velkou Británii! Konkrétně města Londýn, Oxford, Canterbury a Dover, takže tam na mě čeká ještě milion úžasných míst k navštívení, ale o to lépe. Úplně jsem se tam zamilovala kompletně do všeho, ale nejvíc mě uchvátila atmosféra, architektura a lidé. Neuvěřitelní, milí, dobrosrdeční lidé. Takoví, kteří vám vždy ochotně poradí a nekoukají na vás jako na otravného turistu. Lidé, co se k vám chovají vždy přívětivě, a kdyby náhodou došlo ke sporu, vyřeší se pohodlně a klidně u šálku dobrého čaje. Británie je moje země a já se nemohu dočkat, až se tam opět vrátím!
Co vás ale asi zajímá nejvíce jsou věcičky, které jsem si na památku přivezla s sebou. Kromě vzpomínek, zážitků, fotek a desítek prospektů, mapiček a účtenek jsou to samozřejmě knihy a další věci s nimi spojené. Tak se pusťme do toho!

úterý 27. října 2015

Na co se v říjnu třesu

Tak tento článek píšu opravdu pozdě, ale i tak ho nechci úplně vynechat. Navíc jsem stále na spoustu zmíněných věcí natěšena, protože jsem se k 90 % ještě nedostala a v nejbližší době ani nedostanu. Ale tak se na to pojďme podívat a vy mi nezapomeňte říct, na co se těšíte vy, každopádně zda jsem už něco z mého výběru četli/viděli a co si o tom myslíte!

neděle 11. října 2015

Zředěný zážitek v řídké atmosféře

Marťan

The MartianSci-Fi / Akční / Dobrodružný
USA, 2015, 134 min

Režie: Ridley Scott
Předloha: Andy Weir
Scénář: Drew Goddard
Kamera: Dariusz Wolski
Hudba: Harry Gregson-Williams
Obsazení: Matt Damon, Jessica Chastain, Chiwetel Ejiofor, Jeff Daniels, Michael Peña, Kate Mara, Sean Bean, Kristen Wiig, Aksel Hennie, Sebastian Stan, Mackenzie Davis, Donald Glover, Naomi Scott, Jonathan Aris, Lili Bordán, Brian Caspe, Gruffudd Glyn, Sam Spruell, Eddy Ko
Česká premiéra: 1. 10. 2015


ObsahAstronaut Mark Watney (Matt Damon) během mise na Mars málem zahynul v prašné bouři. Zbytek jeho posádky planetu opustil v domnění, že je mrtvý. Ale Watney přežil a ocitne se tak omylem sám na nepřátelské planetě. Má k dispozici jen hubené zásoby a tak musí využít veškerý důvtip, invenci a technické znalosti, aby nejen přežil, ale také nalezl způsob, jak vyslat signál na Zemi, že je naživu. V okamžiku, kdy se mu to podaří, začne miliony kilometrů daleko od něj NASA a mezinárodní tým vědců neúnavně pracovat, aby dostali tohoto „Marťana" domů. Zatímco členové jeho posádky souběžně prokazují svou odvahu na téměř nemožné záchranné misi. (CinemArt)

I hned po dočtení velmi podařené knižní předlohy Andyho Weira jsem se nedočkavě podívala na trailer stejnojmenného filmu Ridleyho Scotta - a začala jsem se nesmírně těšit, až film v kině uvidím. Sálal z toho stejný náboj jako z knihy, opepřený úžasným hudebním doprovodem a neuvěřitelnými efekty. Neměla jsem nejmenší pochybnosti, že film bude stejně úžasný jako kniha. Ale bohužel jsou mé pocity z filmu spíše smíšené.

Seznam divadelních recenzí

Zdá se, že k sobě mé recenze přiberou sem tam i nějakého divadelního bratříčka, proto jsem se rozhodla i těmto případům vyhradit vlastní seznam. Především jsou tu tyto seznamy pro vás, záleží na tom, který si vyberete - knižní, filmový nebo teď už i ten divadelní.


A
B
C
D


E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
T


U
V
W
X
Y
Z

úterý 6. října 2015

Wrap Up a TBR | ZÁŘÍ 2015

Září bylo supernáročné. Škola, školení, volnočasové aktivity, přátelé, knihy, Doctor Who, pomáhání doma, vaření, úkoly a aspoň nějaký ten pohyb, to dá zabrat. Opravdu nemám čas na všechno, co chci přes den stihnout. Ale neříkám, že bych mohla mít. Jen tím odkládáním věcí a bádáním po internetu opravdu moc času neušetřím.
Každopádně... I tak jsem stihla přečíst 7 kousků. Ne všechno to jsou knihy knihovaté, ale i tak 7! To je úžasné číslo na to, jak jsem byla věčně ve stresu, že nic nestíhám. A jsou mezi nimi opravdové poklady.

pondělí 5. října 2015

Od beletrie k non-fiction | Úlovky z knihovny #7

Po delší době se opět hlásím s příspěvkem do této rubriky, protože jsem jednak opět začala chodit pro hromady knih do knihovny (to se stane pokaždé, když vbíhám do cílové rovinky - TBR už není moc velké, tak místo toho, abych jej dočetla, začnu si zase půjčovat knihy jinde... klasika), a jednak se zaměření vypůjčovaných knih od poslední doby poněkud změnilo, takže by to i pro vás mohlo být zajímavější.
V nedávné době se ve mně probudila touha dozvědět se o svých oblíbených tématech něco víc a nechtěla jsem k tomu použít internet. Trochu mě také nahlodalo video Knihomolky Nell, která si napůjčovala knihy o buddhismu, o který se také zajímám, ale nikdy jsem si o něm pořádně nic nepřečetla. Co všechno jsem si nakonec půjčila uvidíte níže, ale kromě těch "odborných" knih je to i sem tam naše oblíbená krásná literatura.

Když sloni pláčou je kniha, o které se dočtete snad na každém webu, který se zabývá vegetariánstvím nebo veganstvím, a asi si dokážete odvodit proč. Mě tato kniha zaujala právě v době, kdy jsem s masem/nemasem poprvé experimentovala, ale až teď jsem si ji doopravdy půjčila a jsem na ni nesmírně zvědavá. Já o zvířecí duši nepochybuji, ale bude zajímavé se o tom dozvědět něco z vědeckého hlediska.
Vincent van Gogh je můj oblíbenec, ale to mnozí možná už vědí, pokud mě sledujete delší dobu. Výtvarné umění se mi moc líbí, ale většinou mu nerozumím, ale Goghovy obrazy ke mně promlouvají a sám jejich autor mě nesmírně fascinuje. Toužím se dozvědět něco nového o jeho životě. Tento životopis je ale docela bichle, takže se na něj budu odhodlávat asi delší dobu.
Jíst slušně si chci rozhodně přečíst co nejdříve. Už nevím, kde jsem se o této knize poprvé dozvěděla, ale nejspíš také na nějakém vegewebu. Její autorka postupně vyzkoušela bio potraviny, vegetariánskou, veganskou a nakonec i frutariánskou stravu. Nemůžu se dočkat, až zjistím, co to s ní dělalo a jaké z toho vyvodí závěry.
Běhání je jedna z mála pohybových aktivit, která mě fakt baví a určitým způsobem naplňuje, ale je pro mě obtížné si na ni udělat čas (a nemyslete si, že jsem v tom dobrá, běhám asi tak rychle, jako normální člověk chodí). Tak trochu doufám, že mě Běžící Buddha více namotivuje a ještě mi k tomu dá nějaké duchovní tipy, které bych mohla využít.
Tak a dostáváme se k beletrii, ačkoli se jedná o drama. Macbeth, Shakespeare, překlad J. V. Sládka. Chci si to přečíst, abych potom mohla zajít na film s Michaelem Fassbenderem, ale samozřejmě miluji Shakespearea, takže to je hlavní důvod. Trochu se ale obávám překladu. Od Sládka jsem zkusila Mnoho povyku pro nic, ale vzdala jsem to a řekla si, že si počkám, až se v knihovně uvolní překlad pana Hilského. Tak uvidíme. Jinak to vydání z roku 1917 mě nepřestává uchvacovat. Nádhera!
Kamarád miluje Pratchetta a teď začal číst Harryho Pottera, tak jsem ucítila potřebu, že mu to musím oplatit, ačkoli Harryho nečte kvůli mně (i když já o něm mluvím často, to je pravda). Zeměplochu jsem ale chtěla zkusit už dávno, ale dlouho jsem čekala, až se v knihovně uvolní Barva kouzel. Prý se celá série nemusí číst popořadě, ale já asi chci, ačkoli je první díl prý pěkně nudný. Ale nechám se překvapit.
Původně jsem v knihovně hledala jinou buddhistickou knihu, o propojení tohoto myšlení s vegetariánstvím. Tu jsem v knihovně ale nenašla, tak jsem si půjčila Otevřené srdce, které mě nejspíš taktéž obohatí. Navíc je to tenká knížka, psaná velkým písmem a se širokým řádkováním, tu slupnu jako malinu.




A to je prosím vše. 

Nečetli jste náhodou některou ze zmíněných knih? A čtete kromě beletrie i odborné knihy?

neděle 4. října 2015

Zkouknuto | ZÁŘÍ 2015

Lidičky, nevím, co se se mnou stalo. Já už skoro vůbec nekoukám na filmy. Ne že bych je už neměla ráda, já je miluji! Ale v poslední době jsem si vždy vybrala spíš knihu nebo Doctora Who. Což není špatná alternativa, ale i tak mě to překvapuje. Chystám se však do kina na Marťana, ráda bych viděla Muže na laně, Everest, nového Frankensteina... Ale co to sem plácám, to všechno uvidíte ještě ve Třesavce! Teď už vzhůru na ty tři žalostné filmy, co jsem v září viděla (žalostné je pouze to číslo, ty filmy byly skvělé).


sobota 3. října 2015

Krev, pot, slzy a déšť

Jako pravidelného návštěvníka divadelních představení mě už toho tolik neuchvátí. Posledních pár let jsem z divadla odcházela s lhostejností či s mírným nadšením. Většinou jsem si řekla, že to bylo fajn představení, a dlouho mě mrzelo, že mi žádné nesebralo dech. Cítila jsem, že divadlo není to, co bývalo, že na pořádný, hutný zážitek aby člověk narazil, jen když bude mít opravdové štěstí. Já bych to u sebe nenazvala štěstím, ale osudem. Protože ve chvíli, když jsem uviděla plakát a přečetla si, o čem to je, věděla jsem, že to musím vidět. Mluvím tu o Deštivých dnech.

Zdroj: http://bit.ly/DestiveDny

Deštivé dny

Denny - Richard Krajčo 
Joey - David Švehlík

autor:Keith Huff
překlad:Pavel Dominik
režie:Janusz Klimsza
asistent režie:Marie Krbová
scéna:Janusz Klimsza
kostýmy:Janusz Klimsza
světla:Tomáš Dvořan, Michal Brodec, David Zelinka
zvuk:Tomáš Dvořan, Michal Brodec, David Zelinka