neděle 27. dubna 2014

Nepolepšitelné děti ze sídla Ashton: Tajemné vytí

Během svého maratonu jsem stihla dočíst jednu knihu a přečíst druhou. Na tu třetí se teprve chystám... (No, on to není maraton v pravém slova smyslu, když musíte uklidit dva pokoje, uvařit si a ještě se večer koukáte na filmy, na které jste se neplánovali koukat, ale jinak nic...)

Nepolepšitelné děti ze sídla Ashton: Tajemné vytí

Autor: Maryrose Wood
Originál: The Incorrigible Children of Ashton Place Book 1: The Mysterious Howling
Série: Nepolepšitelné děti ze sídla Ashton, první díl
České vydání: JOTA, 2013
Formát: hardback, 208 stran
Přeložil: Jan Sládek

Anotace: O velmi zlobivých dětech se žertem říká, že je vychovali vlci. A naše nepolepšitelné děti opravdu vychovali vlci! Když byly nalezeny v lesích poblíž sídla Ashton, brzy se ukázalo, že to nejsou jen tak obyčejné dětičky: Alexander své sourozence usměrňuje jemným hryzáním, Cassiopea kouše a štěká, až běhá mráz po zádech, a Beowulf se honí za veverkami s hbitostí, při níž se tají dech. Slečna Penelope Lumleyová ale naštěstí není žádná tuctová vychovatelka. Patnáctiletá absolventka Swanburnovy akademie pro nadané dívky z chudých rodin přistupuje k novému zaměstnání se vší zodpovědností. Než ale může začít s latinou a zeměpisem, musí děti napřed odnaučit zvířecím návykům. Celé sídlo Ashton je obestřeno záhadami. Kdo vůbec jsou ti tři malí divoši a jak je možné, že donedávna žili v lese? Proč starý kočí Timothy číhá za každým rohem? Podaří se Penelopě děti zvládnout a učinit z nich společenské tvory dřív, než lady Constance uspořádá slavnostní bál? A co je to proboha šotyš? Odvážná Penelope se v prostředí plném záhad neztratí, neboť i její původ je zahalený tajemstvím. Jak kdysi prohlásila Agatha Swanburnová: „Věci se mohou dít z nějaké příčiny, to ale ještě neznamená, že ji pokaždé známe.“ První kniha světově úspěšné trilogie pro děti, ale i dospělé.

Kniha se odehrává v krásném historickém prostředí staré Anglie, kde pánové kouří doutníky, kočáry jsou taženy koňmi, dámy nosí nádherné róby a mladé dívky vychovávají cizí děti. Penelopa je velice sympatická hrdinka, se kterou jsem se velmi ztotožňovala, a moc se mi líbilo, že byla na svůj věk vyspělá (ale v té době to bylo asi zcela normální, když se o sebe musely postarat tak mladé dívky).
Autorka celkově vytvořila krásné prostředí, kterým nás provázela skvělá hlavní hrdinka, doprovázená třemi nádhernými vlčími dětmi. I když jsem dost pochybovala, že by se děti do společnosti lidí začlenily tak rychle, brala jsem to jako pohádku, kde není potřeba držet se úplně reality. Proto mi kniha celkově přišla velice kouzelná a s příjemnou atmosférou.
Příběh sám o sobě není tak zajímavý, celou knihu jde vlastně o to, jak se Penelopa vypořádává s výchovou třech zvláštních dětí, jak je bere společnost, pořádná zápletka nastává až ke konci knihy. Je záhadná, nicméně ne však nijak extrémně, že by se vám až tajil dech. Musím se však přiznat, že si další knihy určitě přečtu, protože jsem si tuto nádhernou knížku vychutnávala a toužím se dozvědět, kde se vzala Penelopa, kde se vzaly děti v lese a jak to vlastně všechno dopadne.
Autorčin styl psaní je rovněž pěkný - čtivý, veselý, vtipný, poutavý, často mi přišlo, že čtu další knihu od Lemonyho Snicketa. To však nebylo naškodu, protože Lemony Snicket je opravdu skvělý autor.


Co dále dotvářelo tu krásnou atmosféru, byly nádherné ilustrace Jona Klassena, skvělá obálka knihy, která mě vlastně původně ke knize přivedla (musím zmínit i vnitřní přebal knihy s lístečky, který si mi také moc líbil), a nakonec citáty Agáty Swanburnové, které mě často dokázaly rozesmát svou pravdivostí.
"Když se pro vás nemožné stane pouze obtížným, pak jste vyhráli."


Abych knihu pouze nevychvalovala, musím zmínit i jedno negativum, které mi často dost překáželo. Šlo o to, že se vždy člověk zasnil a propadl se do světa staré kouzelné Anglie a autorka vás ze snění vytrhla tím, že vám určitou pasáž přirovnala k dnešní době. Mně to dost narušilo průběh knihy a myslím si, že to bylo zbytečné. Je to sice kniha pro děti, ale pochybuji, že by to děti nezvládly pochopit i bez toho...



Na závěr bych chtěla říct, že knížka to byla kouzelná, nádherná, možná mohla býti více napínavá a autorka se mohla vyhnout návratům k dnešní době - pak by to byla téměř dokonalá kniha pro děti.

Moje hodnocení: 4/5

Zdroje obrázků: www.jota.cz

sobota 26. dubna 2014

Víkendový maraton?

Musím s tím čtením pokročit! Proto budu číst, číst a jenom číst celý víkend.
Chci dočíst Tajemné vytí, přečíst Dům u nemocnice, který jsem koupila mamce k narozeninám, protože to kdysi byla její oblíbená kniha, a Kdo chytá v žitě. Taky bych mohla dočíst Wide Window. Plus se chci ještě podívat na filmy Never Let Me Go a Lolita. Uf. Je toho dost.

A hádejte, kdo byl včera na Hradeckém majálesu?
Nejlepší byli Mandrage (které jsem před tím nesnášela a teď je zbožňuju!) a Tomáš Klus (♡). Chinaski jsme už bohužel s kamarádkou nestihly,  ale to někdy dohoníme!

Jak si užíváte víkend vy?

čtvrtek 24. dubna 2014

Knihy bez DPH 23. 4. 2014

Přestože jsem si vypůjčila tolik knížek z knihovny a mám je vracet sedmého května (a to nejsem ještě ani v půlce první) a čeká tam na mě již zamluvená Divergence, neodolala jsem a koupila si tři nové knihy. A jak pak by ne, když se mi poštěstilo, že zrovna v tento slavný den bez DPH jsem jela se školou do Prahy na výlet a že jsme měli rozchod u Palladia. Náhoda? Ne. Myslím, že to byl osud...

Nevím proč, ale mám poslední dobou problém se čtením, protože nemám čas. Tajemné vytí je roztomilá knížka, hezky čtivá a veselá, ale já mám denně čas tak na jednu kapitolu. Začala jsem se prokousávat třetím dílem Řady nešťastných příhod v angličtině, takže to jde ještě pomaleji, když čtu dvě knihy najednou... Už aby byl víkend!

Knihy bez DPH 23. 4. 2014

Pro zlevněné knihy jsem se vydala do Neoluxoru, kde jsem byla předtím jenom jednou, a opět jsem si zopakovala, že to je snad jedno z těch nejlepších knihkupectví, které jsem kdy navštívila. Hrozně mě zde překvapilo oddělení cizojazyčných knih, protože jsem si ho prvně nevšimla, a byla jsem z toho nadšená! I když se čtením v angličtině začínám (Lemony Snicket a jeho Wide Window je toho důkazem), rozhodla jsem si pořídit i jednu knihu v originálním znění, kterou vídám snad na každé poličce každého amerického booktubera. Následováno dvěma do češtiny přeloženými knihami - jednou čerstvě vydanou a druhou klasickou a pěkně uleželou. 

Rainbow Rowell: Fangirl

Moje první čistě anglická kniha! Jéj! Popravdě... Když už si knihy kupuji, ujišťuji se, že za koupi stojí, že jsou dobré, čtivé, že se mi budou líbit. Ovšem... O této knize jsem si moc nezjišťovala. Dívala jsem se po ní po českých distribucích, ale marně. Usoudila jsem tedy, že v nejbližší době u nás nevyjde, proto jsem se rozhodla zakročit dřív.
Upřímně mi ke koupi stačily tři faktory - název knihy, obálka knihy a doporučení od Madeleine Fehrens. Netušila jsem sice o příběhu této knihy nic, ale postačilo mi pouze to, jak kniha vypadala a že o ní Madeleine ve videu říkala, že je vhodná pro ty, co začínají s četbou v angličtině. Když jsem si potom přečetla, o čem je, nelitovala jsem!
(A navíc - tohle tam byl už poslední kousek! Čekal jenom na mě!)

Sally Green: Half Bad - Napůl zlý

Být na mně, nechám tomu ten originální název bez přeloženého přídavku, ale chápu, že má kniha zaujmout i neangličtináře. Každopádně tato kniha ke mně zavítala díky recenzím amerických booktuberů, kteří ji převážně chválili a ve většině případech i zbožňovali. Líbila se mi obálka i anotace, tak jsem si řekla, proč ne. Nic podobného jsem sice ještě nečetla, ale všechno je jednou poprvé!

Jane Austenová: Pýcha a předsudek

Už teď se chystám, že zhlédnu film, až přečtu knihu. A jak se na ni těším! Je to klasika, kterou asi všichni znáte a máte přečtenou, ale já mám v klasických dílech obrovské mezery. Čas napravovat. Pro knihu jsem se rozhodla, protože opět Madeleine prohlásila, že je to její nejoblíbenější kniha. Sice její vydání mělo mnohem, mnohem hezčí obálku, důležité ale je, co se nachází uvnitř, ne snad? Jo.


Dále jsem se rozhodovala, jestli si nekoupit novou knihu Hon, první čtyři díly Harryho Pottera v angličtině v těch úžasných bílých obálkách (poslední tři díly doma mám v původních vydáních v češtině) nebo nějakou knihu od Johna Greena v angličtině. Nakonec jsem ale usoudila, že bych ho jazykově ještě nezvládla a slíbila si ho na později. Ale jsem se svým výběrem spokojená, rozhodně nelituji! 

Kolik jsem utratila: necelých 600,- Kč
Kolik jsem ušetřila: necelých 100,- Kč

A co vy? Byli jste nakupovat zlevněné knihy?

čtvrtek 17. dubna 2014

Deník Bridget Jonesové

Čtení této knihy mi narušil fakt, že jsem si přinesla nové knížky z knihovny, a jak to tak u mě bývá, měla jsem chuť se nejdřív pustit do čtení těch vypůjčených. Musela jsem se tedy do pokračování ve čtení Bridget nutit, ale poté už jsem byla vcelku ráda, že jsem ji neodložila. Podruhé...

Helen Fieldingová: Deník Bridget Jonesové

(Bridget Jones's diary)


Obsah mými slovy:
Bridget je třicetiletá Angličanka, a co je hlavní - je svobodná. Když se jí nedaří najít si stálého partnera, snaží se jí v tom vypomoci její rodiče nebo její nejlepší přátelé. Vše zaznamenává do svého deníku - každou kalorii, každou kocovinu, každou myšlenku. I svou posedlost svým šéfem a tukovými jednotkami.

Možná si říkáte - je mi patnáct -, tak proč jsem se proboha řítila do čtení knížky pro třicátnice. Jak prosté, milý Watsone. Já jsem viděla film. Ten mě sice nijak neuchvátil, ale stačil k tomu, aby mě nasměroval ke knize, kterou jsem náhodou našla v babiččině knihovně. Chtěla jsem film a knihu porovnat, ale především mě zajímal ten prvotní fenomén britských žen.
Ano, musím uznat, že tato kniha není určena zrovna mé věkové kategorii, to ale neznamená, že jsem si její čtení neužila. Bridget jsem si hned oblíbila, přišla mi strašně sympatická, legrační, správně střelená. A v tom byl možná háček - mně přišlo, že se chová jako normální tuctová puberťačka. Jelikož mi není třicet, nevím, jestli se ženy v tomto věku takto chovají, ale přišlo mi, že nečtu knihu o dospělé ženské. Místy.
Než jsem se do této knihy pustila, četla jsem si i jiné recenze a přišlo mi, že v Česku zase až tak moc oblíbená není. Že prý Češkám není sympatický britský humor. Asi nejsem správná Češka, ale já jsem se u knihy párkrát zasmála i nahlas.
Bohužel jsem v knize našla i pár míst, které jsem přelétla jen očima a přistihla jsem se, že jsem ani nevnímala, o čem že se to tam zrovna psalo. Když se ovšem něco zrovna dělo, četla jsem s nadšením.
Této knize odeberu pár bodů ne proto, že by byla špatná nebo že by měla nějaké výrazné chyby. To ne. Jak jsem již řekla, moc jsem si její čtení užila, i když mi je patnáct, ale pro mě jsou ty vysoce hodnocené knihy něco výjimečného. A já za výjimečnost považuji knihy se zajímavou zápletkou (a když ne už tak zajímavou, tak ale skvěle zpracovanou) a myšlenkou, posláním. Bridgetin deník byla zábavná oddychovka. Ne však zajímavá natolik, abych hned skákala po druhém dílu.

Moje hodnocení: 3,5/5

Zdroje obrázků: www.eaurora.cz; www.televize.cz

pátek 11. dubna 2014

Úlovky z knihovny 1#

Zdravím,

dnes jsem se stavila v knihovně. Po půl roce už po druhé! Mám z toho teď hroznou radost, protože jsem hrozně dlouhou dobu nic nečetla. Pak jsem si ke čtení našla zase cestu zpátky. A jsem zato ráda. Nechápu, jak jsem mohla na tak dlouhou dobu opustit svět knížek, všechny ty fiktivní přátele a světy. Ostatní sice moc nechápou, jak jsem schopná trávit tolik času s knížkami, ale dělám to pro sebe, ne pro ně, že ano? 

Chtěla bych se s vámi každopádně podělit o knížky, které si budu nosit pravidelně z knihovny. Já si moc knížky nekupuji, protože většinu peněz za měsíc utratím za jídlo (jsem vegetariánka a doma si vařím sama). Knihy ale dostávám k Vánocům a k narozeninám velice hojně.
Zvláštní je, že mám doma spoustu nepřečtených knížek, které se mi nechtějí číst, ale kdybych si je půjčila v knihovně, přečetla bych si je hned a s chutí! Jsem to ale zvláštní typ člověka! Jak to máte vy?

Konec tlachání. Jdu se pochlubit!

Úlovky z knihovny 11. 4. 2014

Celkem jsem si půjčila osm knížek z povinné i nepovinné četby, nutno však podotknout, že jsem si tyto knihy vybrala zcela dobrovolně, všechny z vlastního zájmu. Mám totiž silné nedostatky, co se týče klasické literatury (příliš mnoho času jsem strávila s J. Wilsonovou...). A chci to dohnat! Ale nejspíš máme některé z nich i v seznamu k maturitě, to ale nemůžu říct jistě.


Vybrala jsem si Janu Eyrovou od Charlotte Brontëové. Tuto knížku jsem si už dlouho přála přečíst, doufám jen, že nebude moc složitá na čtení a půjde to samo.
V knihovně měli bohužel takové starší poškozené vydání, ale jsem každopádně ráda, že jsem ji zde zastihla, když ji nikdo neměl půjčenou.

Další mou volbou byl Alchymista od Michaela Scotta
Já si knížky vybírám dost impulzivně. Moc o výběru dopředu nepřemýšlím. V knihovně jsem zrovna dostala chuť na nějakou fantasy na pokračování, a když jsem v poličce zahlédla tuto knihu, vzpomněla jsem si, že na ni kdysi měl spolužák recenzi ve škole a moc se mu líbila. Tak byla moje!

Toto je další z mých impulzivních voleb: Nepolepšitelné děti ze sídla Ashton - Tajemné vytí od Maryrose Woodové. Včera jsem jen tak projížděla YA literaturu na www.bux.cz a zahlédla jsem druhý díl této knihy v nabídce a zaujala mne obálka. Dnes jsem si v knihovně sáhla po prvním díle, aniž bych tušila, o čem má kniha být. 
Jsem šílená?

Lola a kluk od vedle od Stephanie Perkinsové jsem si vzala domů proto, že se mi moc líbil Polibek pro Annu, na který jsem už psala "recenzi" a zajímalo mě autorčino další dílo. Kdybych nečetla Polibek, pochybuji, že bych se za touto knihou někdy otočila, protože se mi vůbec nelíbí název a ani obálka. Uvidíme...

U tohoto díla si taky nejsem jistá. Iva Procházková a její dílo Nazí. Už před rokem, možná dvěma jsem si tuto knihu půjčila domů, protože mě zaujal obal, ale kniha mě nebavila a hned ze začátku jsem to s ní vzdala. Ale opět jsem si jí všimla na webu www.ctenipomaha.cz, kde se snažím přispívat četbou a kde byla v seznamu. Rozhodla jsem se jí dát druhou šanci.

Lovkyně snů - Procitnutí od Lisy McMann byla skvělá kniha, ale pak jsem právě přestala chodit do knihovny. Teď bych si chtěla přečíst celou sérii, a tak jsem si Procitnutí půjčila znovu, protože jsem toho většinu zapomněla... Už se na ni ale hrozně těším!

My děti ze stanice ZOO od Christiane F. už mi také čeká na poličce podruhé. Poprvé jsem si na ni nenašla čas, možná se mi nechtělo nebo jsem z toho měla strach. Teď už mě ale nezastraší!

Kdo chytá v žitě od J. D. Salingera jsem měla v hledáčku od doby, co jsem přečetla Ten, kdo stojí v koutě od Stephena Chboskyho - včetně další spousty americké povinné četby. První na řadu jde tato knížečka.

Potom jsem si chtěla půjčit ještě Deník Anne Frankové, ale bohužel jsem ji tam nemohla nikde najít, i když podle databáze měly být volné dva výtisky. Asi se někde zatoulaly. Třeba příště.


Chodíte do knihovny, nebo si knížky spíše kupujete?

středa 9. dubna 2014

Polibek pro Annu

Nejsem profesionál, jsem totální a naprostý amatér, co se týče psaní recenzí. Vlastně jsme je ani pořádně neprobírali ve škole, což je škoda. Proto se omlouvám, pokud tento článek nebude splňovat všechna pravidla tohoto útvaru. Nicméně berte to prosím tak, že vyjadřuji svůj názor, ať už jako recenzi, nebo pouhé sdělení.

Stephanie Perkinsová: Polibek pro Annu

(Anna and the French Kiss)


Obsah mými slovy:
Anna, mladá Američanka z Atlanty, je svým nadutým otcem poslána do prestižní internátní školy v Paříži pro americké studenty. Aniž by uměla jediné slůvko francouzsky. Není tedy divu, proč se ve svém novém pokoji v Paříži cítí naprosto sama, zmatená, smutná (navíc, když v Atlantě nechala všechny své kamarády, rodinu a lásku). Nicméně brzy poznává příjemnou sousedku Meredith, která jí poskytne alespoň malou naději, že to celé nějak přežije. O to víc je její naděje větší, když se seznámí s jejími přáteli, mezi kterými je i úchvatný Étienne St. Clair...


Paříž. Les baguettes, les croissants. Úžasná atmosféra, která nás provází Anniným příběhem. Francie jen dokresluje krásný příběh, který se zde odehrává. Příběh je to vskutku jednoduchý, očekávatelný. Místy překvapivý, ale v zásadě stále takřka obyčejný.
Ale ne. Étienne je úžasný. Zamilovala jsem se do něj. Chvílemi jsem i cítila jeho vůni. Tak ke mně připlouval příběh stránkami. 
A jak svižně se četl. Rychle, mrštně. Žádné složitosti. Krása. Tak to má být.
Je to vskutku oddychová knížka, nemusíte nad ní přemýšlet. Jen se nechte unášet větrem podél Seiny s Annou a St. Clairem. Vezmou vás na báječné dobrodružství. Na romantickou trasu po městě lásky, světel, po městě, které nikdy nespí. 
Láska všude kolem. Nenáročné čtení pro každou romantickou duši do každého počasí. Krásné.

Moje hodnocení: **** (4/5)


Zdroje obrázků: www.nickyhokniznikoutek.blog.cz; www.dreams-aboutbooks.blogspot.com

pondělí 7. dubna 2014

Knihomolčino hnízdo

Vítám tě v mém hnízdě,

jmenuji se Eliška, ale můžeš mě znát jako Elise Jey z YT.
Tento blog vznikl proto, že miluji knížky, dobré knížky, všechny knížky. Jenže mám strašně špatnou knižní paměť a po nějaké době vždy zapomenu obsahy knížek, co jsem už přečetla. A to mě hrozně mrzí. Navíc za tři roky maturuji, takže tohle vůbec nebude naškodu.
Vítej tedy v mém internetovém čtenářském deníku, který je tu nejenom pro mě, ale i pro tebe. Pro tvoje postřehy, nápady, návrhy, komentáře, názory a však ty víš, co ještě.

Nechť je tu nám všem blaze a jako doma!